Jak se rodí sukulentář ?

Cesty mohou být rozličné, ale výsledek je zpravidla vždy stejný. Pro odpověď na úvodní otázku je možné zajít třeba k obvodnímu praktickému lékaři. Že je to nesmysl ?Ale vůbec ne. Když se zeptáte obvodního lékaře, jak se mohlo stát, že máte chřipku, odpoví samozřejmě, že chřipka je infekční onemocnění. Za určitých, pro chřipku příznivých, okolností na vás někdo ve vlaku nebo v tramvaji kýchne, a chřipka je tady.

Jsem přesvědčen, že s pěstováním sukulentních rostlin je to naprosto stejné jako s chřipkou - člověk se musí pro toto hoby nakazit, infikovat. Jsem jednou z obětí podobné infekce a zdá se, že je to nemoc nevyléčitelná, protože u mne s průběžně stoupající intenzitou probíhá už více než třicet let. A to není nijak mnoho - například jeden z praotců našich sukulentářů, Karel Karmazín stonal mezi svými oblíbenci z Mexika, Madagaskaru a jižní Afriky více než 70 let a určitě se někde na nebeské zahrádce stará sv. Petrovi o jeho kaudexy a pachykauly.

U mne byl původcem infekce strýc Mirek. Měl na zahrádce pařeniště se 6 okny a v polovině (kterou stále zvětšoval) pěstoval kaktusy a několik druhů jiných sukulentů. Jednou mě koncem května pozval, abych se podíval na jejich krásné květy. Dostal jsem odnož stapelie, malou havorcii a právě přesazený kaktus echinopsis se třemi poupaty. Za rok jsem měl svůj skleníček na kuřích nožkách, za deset let konečně malý skleník přilepený k jižní stěně domku. Kaktusy pěstuji stále a pro ostatní sukulenty (ano, pokud to nevíte, kaktusy jsou také sukulenty), zvětšuji stejně jako můj strýc Mirek tu jejich polovinu, a z ní zase polovinu pro sukulentní bonsaje.

Dále už nemusím pokračovat. Webové stránky, které jste právě otevřeli, jsou jedním z produktů sukulentářské infekce, kterou jsem doživotně nakažen a kterou s čistým svědomím usilovně šířím dál.

Opakuji, že chci jen trochu přispět k lepšímu poznání a k úspěšnému pěstování rostlin, jejichž základním společným znakem je více či méně rozvinutá sukulence a rozmanitost, která přivádí v úžas každého, kdo má jen trochu kytky rád.

Mgr. Jan Gratias, Roudnice nad Labem, prosinec 2020